Winter Dog Game 2023

Náš první letošní závod sezóny. Těšili jsme se na něj celou zimu, ale jak se termín závodu blížil, začalo mi být úzko. Den před závodem začalo sněžit, mrzlo a ještě ke všemu nám onemocněl taťka, což znamenalo, že místo pohodlným obytňákem, kde můžu celou cestu spát, musím jet s dětmi naší mini nákupní taškou na kolech a ještě si to celé odřídit. Najednou se mi nikam nechtělo. Ale teď už nešlo dětem říct, že se nejede. Kája navíc večer před závodem prohlásila, že když nemůže taťka tak mu tu medaili vyběhne ona. No, silně jsem o tom pochybovala, ale nijak jsem jí to nevymlouvala. Na prodej startovného už bylo pozdě, tak jsme to nechali otevřené a říkala jsem si, že jí to do rána přejde.

Ráno v 5:00 budíček, nasardinkovat 3 psy, 2 děti, sebe a asi 15 tašek do mini auta a jelo se. Kupodivu cesta se dala přežít a po 150 km a 2 hod jízdy jsme byly na místě. Zaregistrovat, vyvenčit, napojit, několikrát zaběhnout na záchod… prostě předzávodní klasika.

K mé nelibosti Kája pořád trvala na tom, že startuje. V šesti letech se hodlala postavit na start téměř 6 km ne úplně lehkého kopcovitého závodu. Ale co, tak si to projdeme jako procházku, nebo se po 1 km vrátíme zpět na start, nebo si to třeba ještě rozmyslí. Nerozmyslela.

První jsem startovala já s dcerou Natálkou (12), jako tahouny jsme si vzaly stylově Frozen s Amigou (taky matku a dceru). Letos poprvé otevřeli na závodě i kategorii juniorů do 15 let, tak její ambice mířily rovnou na bednu. Trasa jako vloni s nekonečným stoupáním téměř celou první polovinu závodu. Převýšení asi 250 m, po celou dobu se běželo ve sněhu. Překážek bylo na trase jen pár celkem lehkých, spíš na zpestření, náročný byl závod především terénem. Frozen byla ve svém živlu, zápřah miluje a krásně mi pomáhala do kopce i z kopce (no, to nemusela až tak moc). Amiga zase nesnesla pohled na svojí maminku mizející v dáli, tak dělala co mohla, aby nás s Natálkou dohnaly. Skoro se jim to povedlo, mně se běželo těžce, po lednové operaci a měsíci naprostého klidu jsem dost vypadla z formy. Ale nakonec jsme jim o 4 min utekly. Dokončily jsme závod v čase 44:02 na 11. místě v kategorii (z 51 žen), Natálka v čase 48:25 ovládla kategorii juniorů a doběhla si pro vytoužené zlato.

V cíli rychle převléknout, doplnit energii sobě i psovi a znovu na start. Kája si to fakt nerozmyslela. Ach jo. Vystartovaly jsme mnohem poklidněji, klusaly tempem, které si Kája sama určovala. Frozen jsme měly k nám oběma připoutanou dvojvodítkem, abych jí mohla kdykoliv přibrzdit, pokud bude třeba. Běháme tak už přes 2 roky. Za tu dobu se Frozen perfektně naučila rozlišit, jestli má za sebou jen dospělého a má táhnout co to jde, nebo je za ní Kája a pak si udržuje velmi lehký kontaktní tah. Na to je úžasně vnímavá. Po pár stech metrech Kája prohlásila, že by si chtěla sama zkusit překážku tahání pneumatiky. Odpoutala jsem se tedy od nich a nechala jí jít s Frozen samotnou. Frozen byla neskutečná, pořád se na Káju ohlížela, hlídala si, jestli jde, pak udělala pár kroků a zase čekala, naprosto neuvěřitelné, jak byla ohleduplná. Po překážce už nechtěla zpátky připoutat Frozen ke mně, tak jsem zkusila běžet jen vedle nich, příp. před nimi. Šlo jim to skvěle a celý zbytek závodu odběhly/prošly jen spolu. Když to Káje uklouzlo a spadla, Frozen se jen otočila, počkala než se zase zvedne a oklepe a pak teprve pokračovaly dál. Střídaly běh a chůzi, jak Kája zvládala. Překážky překonávaly společně jakoby nic, byla jsem kdykoliv připravená přiskočit na pomoc, ale Frozen si s Kájou naprosto perfektně téměř se vším poradily sami. Byla jsem na ně neskutečně pyšná. Do cíle doběhly šťastné po 1 hod a 32 min a vůbec na nich nebyla znát jakákoliv únava. Kája byla vyhlášená jako nejmladší účastník závodu, dostala zaslouženou účastnickou medaili a pár věcných cen. Závod byl pro ní, a vlastně i pro mne, velmi silný zážitek, o kterém neustále mluví a budeme na něj rozhodně dlouho vzpomínat.

Mimoto jsme se na závodě potkaly se spoustou přátel, známých a odchovů. Ještě dalšího našeho psa jsme půjčily juniorovi Ondrovi, kterého Daiminka také dotáhla na 1. místo. Moc rády jsme všechny zase viděly a jsem ráda, že jsem závod po úvodních komplikacích neodpískala a jely jsme si užít tak báječný den. Díky všem.