Salomon Ještěd Skyrace 2023

Horský závod na 22 km s výběhem 2x na Ještěd a převýšením cca 1400 m. Rozhodně nejtěžší, co jsme kdy běželi.

Možná jsme si předem měli přečíst definici Skyrunningu – ten je totiž definován jako „extrémní sport v přírodě, horský běh, kde se překonává vysoká nadmořská výška a stoupání dosahuje alespoň 30 %…“.

No, to tím se to všechno vysvětluje. To převýšení a terén plný kamenů, kořenů a bahna byl naprosto brutální. Místy jsme lezli nahoru po čtyřech, dolů se zase modlili, abychom stihli tak rychle naskládat nohy mezi balvany. Navíc po vydatných deštích z posledních dnů se cesty proměnily v potoky a louky v bažiny. Klouzalo to naprosto všude, tak se nám ani pár pádů nevyhnulo. Naštěstí jsme se vždy bez větších šrámů zvedli a mohli pokračovat dále. Neběželo se ale vůbec lehce, poměrně dlouhý nucený výpadek tréninku ze začátku roku vzhledem ke zdravotním obtížím byl velmi znatelný, mě se navíc ozvalo staré zranění kotníku a rozbolela i operovaná kyčel, tak to bylo opravdu velmi náročné. Chvílemi jsem se bála, abych stihla do cíle doběhnout ve stanoveném časovém limitu 5 hodin. My se ale nevzdáváme a nakonec jsme to dali. Sice jsme si fakt hrábli na dno, všechno nás bolí ještě dneska, ale ten pocit po závodě je naprosto nepřekonatelný.

Erik s Amigou a dokončili závod v čase 3:57:55. Já si vybrala Vendettku a do cíle jsme doběhli v čase 4:38:19. Obě holky makaly naprosto neskutečně, jakoby to nic nebylo. Máme úžasné parťáky, kteří jdou do všeho s námi naplno. Tenhle závod jsme si dali jako primární cíl dokončit a přežít a tajně jsme doufali stlačit čas pod 4 hodiny. Erikovi se to povedlo (gratuluji a smekám klobouk zlato), mě sice ne, ale vzhledem k okolnostem jsem šťastná vůbec za proběhnutí cílovou páskou.

Současně se Skyrace závodem se ještě startovalo i na dvou kratších, i když rozhodně neméně obtížných tratích, a to Trail na 13 km (945 m převýšení) a Easy 6 km (300+ m převýšení). Natálka mne několik týdnů přemlouvala, abych jí pustila na start Trailu. Bála jsem se, že to je pro ní v jejích 12 letech příliš velká porce, ale nakonec jsem svolila a ona to dala naprosto bravurně. S Daiminkou doběhli v čase 2:50:42 a zdolali všechny nástrahy jejich náročné trasy také se dvěma výběhy na vrchol Ještědu. Spolu s ní se postavili na start i Renata a Vlastimil Halla, kterým se bohužel před startem zranili oba jejich psi, tak si u nás v „půjčovně“ nafasovali naší Skazku a Bellu. Renča běžela celou dobu s Natálkou, protože ve dvou se to přece lépe táhne. A Vlastík doběhl jen kousek za nimi. Bráška Belly – Barnie se proběhl na šestikilometrové trati s Naďou. Na Ještědu bylo prostě v sobotu bílo nejen zbytky sněhu, které jsme cestou potkávali, ale i pořádnou bílou smečkou chlupáčů.

Všem gratulujeme k překonání sama sebe. Jste borci!

A příští rok zase na startu prostě #DYCKYJESTED