Gladiator Race Dog Praha 2024

Gladiator Race je vždycky velká výzva. Těžké silové překážky dobře prověří naše fyzickou zdatnost, technické zase souhru se psem a běžecké úseky výdrž a vytrvalost. To vše dohromady slibuje parádní sportovní zážitky a taky že jo.

V Praze byla trasa kousek delší než jinde, ale bez většího převýšení a s dlouhými rychlými běžeckými pasážemi. Tak 4,4 km trať byla celkem slušný sprint. Pauzy na překážkách moc na vydýchání nepomohly, jelikož jsme musely zapojit všechny zbývající sily, abychom je překonaly. Natálka (13) vše zvládla bez jediného handicapu a v kategorii juniorek 13 – 17 let si doběhla pro zlato. Já jsem tentokrát vlastní nepozorností pokazila pár překážek, když jsem si třeba nevšimla prvního kruhu na držení a snažila se naskočit až na druhý, jinde jsem si zase vyhákla omylem hák z tyče místo toho, abych ho jen sunula apod., tak mě to stalo drahocenné minuty na handicapech a tak jsem se musela spokojit až se 7. příčkou z 29 žen v kategorii 40+. Ale jako vždy jsme si závod moc užily a o to šlo především.

Setkání s přáteli a dalšími členy týmu byl příjemný bonus. Jen tentokrát jsme se z Niktel White Warriors na start postavili jen 3, my dvě s Natálkou a Vlastimil Halla s naší odchovankyní Amálkou. Tak příště snad zase v hojnějším počtu. Původně jsme tedy i my mysleli, že pražský Gladiator budeme muset pro letošní rok vynechat, protože prakticky ve stejném termínu jsme očekávali narození štěňátek. Ale Daiminka na nás byla hodná a porod si nechala o kousek později, tak jsme se rozdělili, Erik zůstal doma a hlídal fenu, my s Natálkou odjely na závod. Každou chvíli jsme nervózně kontrolovali telefon, jestli už to doma nevypuklo a nemusíme okamžitě zpět. Ale naštěstí vše dobře dopadlo, my si závod mohly doběhnout, i převzít cenu na stupních vítězů a pak rychle zpátky domů.