EDR Halloween Afterparty + Dogbiatlon

Nejbláznivější závod roku, takový byl letošní Extreme Dog Race Halloween.

Závod tematicky laděný v Halloweenském duchu sliboval spoustu zábavy a nevšedních zážitků. Nelenily jsme tedy a daly si záležet na přípravě kostýmů pro nás i chlupaté parťačky. To nejšílenější, co jsme doma posbíraly jsme na sebe navlekly (hlavně něco, any se v tom dalo aspoň trochu běžet a vesel se i sedák), zmalovaly se k nepoznání a vyrazily mezi ostatní strašidla. Potkávaly jsme opravdu roztodivné masky a bylo to Boží, moc jsme se bavily. Naše zmalované „bílé“ ovčáky oblečené do černých triček s kostrou každý obdivoval, někteří si je i fotili na památku.

Pořádaly se zde dva závody, klasický canicross 4 km (junioři 2 km) a na stejné trase i Dogbiatlon. Trasa byla krásná, kopcovitá, skrz místní lesy. Cestou jsme se kochali podzimní atmosférou v mrazivém slunečném dni, prostě paráda. Jen ten start byl pekelný, vybíhat s natěšeným psem rovnou dolů z kopce hraničí minimálně se sebevraždou.

Natálka běžela oba závody s Amigou, naštěstí se cestou nezabily a v obou se umístily na 2. místě. Kdyby holka lépe mířila a netrefila jen 1 ránu z 5, mohla to být v Dogbiatlonu i příčka nejvyšší.

Kája startovala jen jednou, krásně běžela celou cestu. Po úvodním klesání, kdy jsem ji psa přibržďovala, jsem se pak od nich odpoutala a zbytek trasy běžely s Frozen celý sami. Na střelbě jsme u Káji nečekali zázraky, tak 0 bodů a 5 x 30 sekund penalizace nebylo žádné překvapení. Juniorky měly tentokrát jen 1 věkovou kategorii 9 -15 let, tak Kaja byla suverénně nejmladší a 12.místo/15 byt super výkon.

Mirka běžela také jen jednou na Dogbiatlonské trati s Frozen. Moc si to spolu užily, i když v dlouhém táhlem kopci málem vypustila duši. Na střelbu se těšila, střílí ráda a troufám si říct, že i dobře. Doma běžně na 10 m trefuje přesný střed terče z jakékoliv polohy. Jenže!!! …s brýlemi na dálku, které nutně potřebuje, jinak je slepá, jak patrona. A přesně tyhle brýle zůstaly ležet na startu EDR, kde je zapomněla, takže za nastřílení 4/10 mohla být i ráda. Penalizace jí takto bohužel odsunula až na 6. místo, jinak by to mohla být v klidu bedna. Ale co, jely si závod hlavně užít a to se jim splnilo.

Původně to vypadalo, že ani nebudeme moct jet, jelikož doma máme aktuálně 12 novorozených štěňátek. Tak jsme byly rády, že Erik pohlídal a my s holkami mohly vyrazit, i když dálkové řízení není můj šálek čaje (musela jsem odřídit 400 km po několika nočních v řadě u štěňátek). Ale bylo to parádní a nezapomenutelné, medaile jsou luxusní a nemají chybu!