Dog Epic Race 2021
13.08.2021 - 15.08.2021Rozhledna Bramberk, Jizerské hory
Nejtěžší canicrossový horský etapový závod v ČR proběhl tento víkend v Jizerských horách a my jsme byli při tom! Naprosto nezapomenutelný zážitek plný dřiny, potu a emocí. Během 48 hodin jsme uběhli 28 km ve 4 etapách s převýšením 1000 m. Sešla se tam canicrossová špička z celé Evropy. Věděli jsme, že to nebude lehké, jeli jsme tam s cílem závod přežít, nevzdát, dokončit a užít si ho. Povedlo se! Atmosféra byla po celý víkend naprosto úžasná, potkali jsme spoustu skvělých lidí a užili si víkend s našimi chlupáči. Já startovala s Vendettou, Erik zvolil naši nejmladší běžkyni Skazku. Měnit psy během závodu bylo zakázané, všechny etapy se musely absolvovat s jedním psem. Mezi etapami jsme tak trochu odpocivali a hlavně porad někoho venčili, krmili a doplnovali vodu, protože abychom si mohli dovolit odjet museli jsme sbalit s sebou celou naší devitihlavou smečku.
. etapa – hned po příjezdu v pátek večer při soumraku, 4,4 km s převýšením přes 140 m, start intervalový. Závěrečné stoupání nebralo konce. Při startu hned faux-pas, nějak jsem si špatně připla psa a Vendetta mi utekla na trať sama. Naštěstí Erik startoval jen 15 vteřin přede mnou, tak ho doběhla a tam zastavila a počkala na mne. Celý závod jsme pak odběhli všichni společně. Holky jsou týmové hráčky a nechtěli se rozdělit. Čas přes 24 min, tempo 5:29 min/km, na což jsem při daném převýšení byla náležitě hrdá.
. etapa – ráno v 8 hodin 6,7 km převýšení 270 m, start hromadný. Obávala jsem se únavy z večerní etapy, ale naštěstí jsme zvládli zregenerovat a běželo se naprosto luxusně. Poprvé v životě jsem se nebála běžet z kopce, věřila jsem novým botkám, že mne podrží, nebrzdila jsem a naplno jsme letěli střemhlav a nahoru pak lezli po čtyřech. Nejdelší stoupání ze všech etap v kuse. Už vím, kde je má slabina a na kopcích musím zapracovat. Čas 43:38 min, tempo 6:31 min/km.
. etapa – noční, start ve 20:30, podobná trasa jako první etapa, 4,4 km převýšení 140 m, start intervalový od nejpomalejších běžců v průběžném pořadí závodu. Na regeneraci bylo jen pár hodin, ale bolesti svalů se naštěstí stále nedostavily. Kupodivu se mi běželo ještě líp než předchozí dvě etapy. Tempo na startu jsme měli 2:36 min/km. Poprvé jsem vyzkoušela čelovku od Ježíška a ta je prostě boží. V průběžném pořadí jsem si dokonce polepšila, výsledek 23. ze 43., čas 25:27, tempo 5:47 min/km.
. etapa – závěrečná královská, start v 7:00 podle Gundersena, 12,2 km, převýšení téměř 500 m. Museli jsme vstávat před pátou ráno, abychom napojili psy, vyvenčili a vše stihli připravit. Cestou jsme vystoupali postupně na 3 jizerskohorské vrcholy, trasa byla rozmanitá, vedla krásnými scenériemi, výhledy do krajiny přímo nabíjely energií. Řada technických pasáží s prudkým stoupáním, klesáním, kameny, kořeny, blátem, přeběhy silnic zkrátka vším, co k tomu patří. Nevěřila jsem, že bych to mohla dát pod hodinu a půl, ale zabojovali jsme a povedlo se – výsledný čas: 1:26:00, tempo na celé trase 7:00 min/km.
Celkem jsme za tento víkend byli v pohybu s Vendettkou 2:59:15 a potěšilo, že jsme pod tříhodinovou hranicí za všechny 4 etapy. Erika nakonec trochu potrápili bolavé achilovky, tak museli malinko zvolnit, ale nevzdali se a závod dokončili. Tahle finišerská medaile je fakt zasloužená. Děkujeme celému realizačnímu týmu za perfektní organizaci! Už vyhlížíme registrace na příští ročník.