HARD DOG RACE Opatov 2019

Podzimní část závodní sezóny je tu a konečně přišel čas i na největší překážkový závod se psy u nás, a to mezinárodní Hard Dog Race. Je to extrémní běžecko-canicrossový závod kombinovaný se zdoláváním nejrůznějších přírodních i uměle vytvořených překážek společně se psem. Je to závod pro tvrďáky, nadšence a odhodlané. Je to výzva pro všechny. Letos se na startu sešlo celkem téměř 1000 závodníků se svými psy všech ras i velikostí. Už od rána panovala všude skvělá nálada, výborná atmosféra, sluníčko svítilo – naprosto ideální podmínky pro běh. Početný organizační tým (odhadem cca 100 lidí) měl vše perfektně zvládnuté, takže i při tak vysokém počtu závodníků nikde nepanoval zmatek či chaos.

Trať byla náročná 6,5 km dlouhá, postavená z části na motokrosové dráze, dále pak pokračovala v okolních lesích. Obsahovala 16 překážek a spoustu kopečků, celkem jsme nastoupali skoro 250 výškových metrů. Pro úspěšné zdolání celého závodu je potřeba absolutní souhra a symbióza člověka a psa. Vyjma jedné mé chyby na druhé překážce, jsme ani jednou nemuseli dělat trestné dřepy za nezdolání překážky. Axel s Erikem zaběhli úplně celý závod bez trestu. Musím říct, že tento závod sedl Daimee i Axlovi naprosto skvěle. Při běžeckých pasážích táhli jako o život jejich forma je parádní. Kdyby neměli za sebou takové brzdy (=nás), doslova by letěli. Na překážkách neváhali ani vteřinu a do všeho šli na 100 %. Jejich ochota, nasazení a spolupráce byla neuvěřitelná. Bylo vidět, že si to společně s námi maximálně užívají, adrenalin z nich úplně sálal. Především díky nim jsme zaběhli životní závod a máme spoustu krásných zážitků a vzpomínek. Ne nadarmo je motto Hard Dog zavodů „Šest nohou, dvě srdce, jedna hrdost“. Účastnické medaile za zdolání této obrovské výzvy mají doma i v našich srdcích právem čestné místo.

Nebyla to ale vůbec procházka růžovým sadem, někteří závod vzdali, jiní si sáhli až na dno svých sil, aby ho dokončili. Závod byl fyzicky velmi náročný, voda v brodech ledová, překážky technické. Bohužel u nás došlo i na zranění – Erik zaběhl celý závod i přesto, že se hned při startu zranil, když v plné rychlosti narazil hlavou do dřevěného trámku překážky. Krvavé čelo je dokonce vidět i na některých fotkách. Velkým zadostiučiněním proto bylo konečné umístění – Erik s Axlem skončili v kategorii mužů na fantastickém 45. místě z 211 mužů v čase 44:56, (průměrné tempo, včetně zdolávání překážek a čekání před překážkami 6:54 min/km), my v kategorii žen jsme s Daimee byly na 46. místě (z 558) v čase 48:56. Celkové vítězství nejen mezi ženami, ale i absolutně, patřilo právem úřadující mistryni světa v mushingu Martině Štěpánkové s jejím Nickem. Trať zvládla za fantastických 30:42. Všem, kteří se zúčastnili a překonali sami sebe, gratulujeme! A my jakmile se trochu zotavíme, těšíme se už na další závody.