AZOR z Černýho zámku

AZOR se k nám dostal čirou náhodou asi ve dvou letech, kdy se o něj jeho původní majitel již nezvládal starat. Azor byl notorický utíkač, žádný plot pro něj nebyl dost vysoký. Jeho původní majitel s ním často ztrácel trpělivost a za jeho útěky ho náležitě „odměnil“, až mu jednoho dne trpělivost došla úplně a veškeré úsilí ho udržet doma vzdal. Neuměli jsme si připustit myšlenku, že by někdo mohl čistokrevného zdravého mladého psa nechat utratit, tak jsme se jej bez váhání ujali. Zpočátku byl velmi bojácný a ostražitý, muselo se s ním jednat velmi pomalu a opatrně. Přeci jen si toho prožil poměrně dost. Postupně si ale u nás zvykl, sžil se s ostatními psy ve smečce a právoplatně se mezi ně zařadil. Jeho ostražitost mu však částečně zůstala. Neměli jsme s ním nijak zvlášť velké výstavní ambice, ale když už u nás byl, tak se s námi také pár výstav zúčastnil. Párkrát se i moc dobře umístil.

Čas od času si s Nikem na zahradě změřili síly a utkali se o to, kdo bude nový vůdce smečky. Většinou to skončilo nerozhodně, jednou natrženým okem, jindy uchem. Jinak se s jinými psy snášel dobře a byl nekonfliktní.

Odešel náhle a nečekaně v osmi letech, kdy mu praskly žaludeční vředy a bohužel se na klinice, kam jsme ho odvezli, nedožil rána.